Skončilo jedno období života a to je příležitost k jeho krátkému zhodnocení. Asi poslední příspěvek na těchto stránkách… Tyhle stránky vznikly pro tebe a tak to zůstane. Nikdo na ně ode mě nedostane odkaz a kdy definitivně zmizí ze světa, o tom si budeš moct rozhodnout ty sama. Každého půl roku je třeba se přihlásit do správy stránek. Heslo ti pošlu mailem. Až se půl roku nepřihlásíš, stránky se smažou… Být tebou, asi bych se o ně staral – budeš u nich moct vzpomínat a kdo ví, možná jednou moje literární výlevy budou mít nějakou hodnotu a světu neznámé dílo bude mít cenu zlata J .
Tak jaké to období bylo ? Myslím, že u obou proměnlivé.. Krásné šťastné chvíle se střídaly s chvílemi vnitřního trápení, na které jsme byli každý sám.
Pro tebe nebylo jednoduché neustále si vymýšlet, obelhávat a podvádět.. Mě zase ve chvílích samoty trápily myšlenky, že tento typ vztahu mě žene do ještě větší samoty a čas od času jsem řešil dilema, jestli pro mě bude větší trápení to ukončit, nebo pokračovat.. Tak proč jsme pokračovali ?
Tak já měl jasno, citově jsem do toho zapadl – dokud byla šance, že to skončí happy endem alespoň jedna ku stu, tak jsi mi za to stála. A ty ? Myslím, že to byla alespoň částečně i citová záležitost. A řekl bych, že minimálně zpočátku se ti dostalo něčeho, čeho se ti doma nedostávalo… A kdo ví, možná že paradoxně i to, co proběhlo mezi námi, ti pomohlo překonat určitou krizi tvého vztahu a rozhodnout se, jak jsi se rozhodla.
Co by se asi tak psalo v „pamětech starého kurevníka“ ?
To, co proběhlo, proběhlo bez jediné hádky, bez nějakých výčitek, takže zůstanou ty příjemné vzpomínky, třeba na vycházku do cukrárny, na sokolovnu, na mez nad řepkovým polem, na točení piva, na hory, na cesty do obchodu, nebo pro pizzu…
Možná se ti někdy v budoucnu stane, že budeš otrávená, naštvaná a zeptáš se sama sebe v duchu „tak kvůli tomuhle vztahu jsem tenkrát obětovala jiný ?“
Tak tím se moc netrap… Nikdy nevíš, jak by to vypadalo, až by došlo na „řadový“ život – každý večer a víkend spolu, společný majetek, finance….
A co bude dál ?
Myslím, že už „dlouho před tím“ jsme si byli poměrně blízcí a máme tedy na co navazovat…
V „pamětech starého kurevníka“ by jisto jistě stála i informace, že i s bývalou milenkou je prima zajít někdy na pivo, vyrazit na nějaký výlet…, byť z toho není nic jiného, než to pivo, nebo ten výlet…( možná někdy nějaká ta pusa, ale ta ne prvoplánovitě…). Snad nám to půjde, konec konců radikální změna chování by navenek mohla působit dojmem, že se mezi námi něco stalo…
A protože blaho tvé je mi nade vše, přeju ti hodně štěstí….
