Takové úplně všední příběhy..

V království Samoty žil princ, který zcestoval velkou část světa, ale žil sám a snil o té své princezně . Princezen je ovšem jako šafránu, běžně je člověk nepotkává a tak pravidelně sledoval rubriky o královských rodinách na významných světových internetových serverech. A jednou se tak dočetl o princezně z Přespolního království, kterou unesl sedmihlavý drak. Ten drak byl tak hrozný, že se ho všichni členové královské rodiny, princové z okolních království, ba i prostí chasníci báli tak, že se princeznu neodvážili osvobodit a nechali jí drakovi napospas. To byla ta správná zpráva pro prince z království Samoty.
Ten se nebál nikoho a ničeho a osud princezny mu nebyl lhostejný, přestože na internetu našel jen obrázek jejího obličeje. Nezaváhal a osedlal svého oře. Ten byl v tu chvíli trovhu zchromlý ( běžel zrovna jen na tři válce a v servisu momentálně neměli volnou kapacitu ). Princ se vydal na cestu.
Zpočátku se prodíral hustými zácpami ( dopravními,,, co tě to čtenáři vůbec napadlo ? ), ale jak se přibližoval k dračímu doupěti, byly cesty prázdnější a prázdnější. A když pak několik hodin jízdy nepotkal jiné vozidlo, věděl, že je drakově doupěti nablízku. Drak se prozradil mohutným kouřem z nozder. Vypadal opravdu strašlivě. Princ chvíli zvažoval, jakou strategii zvolit. Zda drakovi postupně v lítém souboji usekat všechny hlavy ( bude lepší začít zprava nebo zleva ? ), anebo použít strategii úspěšně prověřenou mnoha souboji s různými nepřáteli a draka prostě ukecat ? Princ pokrčil rameny, a s myšlenkou, že kord může tasit kdykoliv, když se situace bude vyvíjet nepříznivě, začal draka ukecávat. Drak měl přirozeně námitky, ale za použití různých přirovnání a praktických připomínek draka ukecal, aby princeznu propustil. Drak se klidil z cesty a nadšená princezna se vrhla princovi kolem krku. To vám byla líbačka ! Jazyky divoce vířily až v krku. A že se princ princezně líbil, navedla ho před návratem do královského paláce na jednu pěkně ukrytou polňačku. Měli dostatek času, živou princeznu už v paláci nikdo neočekával.
A to bylo radosti, když se princezna v paláci živá a zdravá objevila. Každý člen královské rodiny se s ní chtěl dlouze přivítat. Princ ještě několik dní čekal, kdyby si na něj princezna náhodou udělala čas, ale oslavy nebraly konce. A tak princ nastartoval svého oře a vydal se zpět ke svému domovu. Ještě zahlédl princeznin nosík přitisknutý na skle okna. Princezna se usmívala a mávala, princ jí rozhodně nebyl lhostejný.
A princ se vrátil do svého království Samoty, dál sní o té své princezně a dál prohlíží rubriky o královských rodinách na všech významných světových internetových serverech, aby mohl neprodleně osedlat svého oře a vyrazit na pomoc své princezně, kdyby se zase dostala do nějakých obtíží.